Podpůrný software pro Modul UDO6popis funkce a použití sumodulů XFM
|
UDO6.csd - původní verze (1997-98)Submodul pro první verzi modulu UDO6 (ještě bez jumperu).Dnes je jeho použití opodstatněné pouze u těchto starých modulů, které ještě neměly "béčkový" režim. |
UDO6b.csd - odolnější modifikaceReléový modul UDO6 expedovaný po 15.10.98 má možnost zvolit jumperem bezpečnější režim UDO6b ; s vyšší odolností vůči nepřesnostem nastavení, rušivým napětím apod. K tomuto režimu nutně přísluší stejnojmenný submodul XFM - UDO6b.csd. Svým vzhledem a způsobem použití se tento submodul neliší od submodulu UDO6.csd. |
Způsob použití submodulu UDO6.csd je evidentní z obrázku.
Fyzický výstup je nutno definovat jako Linear Output.
ParametrFile - submodul obsahuje pouze jediný parametr, který nemá žádný vliv na jeho funkci, slouží pouze k identifikaci submodulu v případě prohledávání souborů parametrů.
UO6_3V.csdPro původní moduly bez jumperu.S novějšími moduly nepoužívat. |
UO6B_3V.csdSubmodul stejné funkce pro režim UDO6b.Výhoda - výrazně vyšší spolehlivost - odolnost vůči cizím napětím. Nevýhoda - dvakrát hrubší krokování ventilu (časový element = 2 cykly aplikačního programu). Vnějším vzhledem, ani způsobem použití v CARE se neliší od submodulu UO6_3V. |
Použití: Tento submodul umožní ovládat 3 třístavové regulační ventily v režimu simulace spojitého řízení 0...100%.
Chování každého ze 3 ventilů je obdobné režimu, jaký plní třístavový ventil připojený na výstup AO (konfigurovaný jako třístavový) přes reléový modul 2P10/3 (YORIX) nebo MCD3 (Honeywell). Stejně jako v uvedeném případě je i zde nutno zadat přestavnou dobu ventilů. Údaj se zadává do příslušných parametrů.
funkční omezení: Z faktu, že XFM submoduly jsou součástí aplikačního programu (=interpreter), plyne následující funkční omezení - časový element submodulu je roven jednomu cyklu aplikačního programu, nelze tedy sepnou žádné relé na dobu kratší, než je doba cyklu programu. Platí proto zásada- čím delší celková přestavná doba ventilu, tím jemnější je krokování. Od verze 2.1 (99_01) si submodul sám změří dobu cyklu programu a optimálně nastaví pásmo necitlivosti. Nedochází tedy již ke kmitání okolo požadované polohy ani při krátkých přestavných dobách ventilů nebo delší době cyklu jako u předchozí verze.
Kompenzace chyby skutečné polohy ventilu (k níž po čase dochází u každé podobné simulace s 3.stavovým pohonem) probíhá automaticky při povelu do krajní žádané polohy (prodloužení doby chodu ventilu o 50%). Při dlouhodobém setrvání pohonu v blízkosti krajní meze (konkrétně 0,1...2,9% od kraje) startuje pohon k opakované kompenzaci vždy po uplynutí intervalu daného parametrem 3 (doba klidu mezi dvěma kompenzacemi).
Při požadavku na pozici ventilu 0% zůstane trvale sepnuto relé pro zavírání, stejně tak při požadavku na pozici ventilu 100% zůstane trvale sepnuto relé pro otvírání.
Pokud je trvalé sepnutí relé v koncové pozici nežádoucí, stačí omezit rozsah vstupní hodnoty submodulu na interval 1...99%. Pohon také dojede do koncové polohy, relé pak vypne (viz. kompenzace chyby).
Inicializace (sjetí do nuly a poté na žádanou hodnotu) proběhne po každém výpadku napájení delším než 2 minuty. Pokud je v projektu definována logická tabulka pro VD STARTUP viz. níže, proběhne inicializace po každém výpadku, bez jakékoli další podmínky.
Ochrana před lepením kontaktů - submodul brání bezprostřední reverzaci ventilu tak, že změnu směru pohybu ventilu podmiňuje nejméně jedním programovým cyklem ve stavu klid, který v případě potřeby sám vloží. Snižují se tak momentové rázy na převodové ústrojí pohonu i proudové zatížení kontaktů relé. (zamezí se lepení kontaktů relé)
STARTUP- tento VD je interně připojen jako další vstup submodulu (tlačítko DATAPOINTS, obr.vedle; po stisku tohoto tlačítka je nutno potvrdit připojení na stejnojmenný systémový VD.). Submodul dostává prostřednictvím tohoto datového bodu povel k inicializaci po výpadku napájení. STARTUP však musí mít k tomuto účelu v sekci Switching logic definovánu následující tabulku:
Parametry bez názvu neměnit!
Parametry, u kterých se očekává jejich modifikace jsou v submodulu opatřeny názvem. Parametr_1 slouží opět pouze k identifikaci submodulu, parametr_3 určuje interval po jehož uplynutí se v případě trvalého požadavku programu na krajní polohu ventilu zopakuje sepnutí relé pro tento směr na 50% přestavné doby. Parametry 6,7,8 jsou přestavné doby jednotlivých ventilů pro otvírání, par.11,12,13 pak pro zavírání.
Funkce jednotlivých relé modulu UDO6: | |
---|---|
KA1 | ERV1 otvírá |
KA2 | ERV1 zavírá |
KA3 | ERV2 otvírá |
KA4 | ERV2 zavírá |
KA5 | ERV3 otvírá |
KA6 | ERV3 zavírá |
UO6_1V4D.csdSubmodul pro původní moduly UDO6 bez jumperu.S novějšími moduly nepoužívat. |
UO6B1V4D.csdSubmodul stejné funkce pro režim UDO6b.Výhoda - výrazně vyšší spolehlivost. Nevýhoda - dvakrát hrubší krokování ventilu. Vnějším vzhledem, ani způsobem použití v CARE se neliší od submodulu UO6_1V4D. |
Parametr File je obdobou souboru UO6_3V.csd popsaného dříve, pouze parametry 7,8,12,13 jsou nevyužity.
Vstup rv1 submodulu je přirozeně analogový, vstupy di1...di4 digitální. Připojený fyzický výstup kontroleru musí být definován jako linear output 0...100%.
Pro VD STARTUP platí totéž, co u předchozího submodulu.
Opět platí - čím delší celková přestavná doba ventilu a kratší doba cyklu programu - tím jemnější je krokování ventilu.
Funkce jednotlivých relé modulu UDO6: | |
---|---|
KA1 | ERV1 otvírá |
KA2 | ERV1 zavírá |
KA3 | Dig.výstup 1 |
KA4 | Dig.výstup 2 |
KA5 | Dig.výstup 3 |
KA6 | Dig.výstup 4 |
UO6_2V2D.csdSubmodul pro původní moduly UDO6 bez jumperu.S novějšími moduly nepoužívat. |
UO6B2V2D.csdSubmodul stejné funkce pro režim UDO6b.Výhoda - výrazně vyšší spolehlivost. Nevýhoda - dvakrát hrubší krokování ventilu. Vnějším vzhledem, ani způsobem použití v CARE se neliší od submodulu UO6_2V2D. |
Vstupy rv1,rv2 submodulu jsou analogové, vstupy di1,di2 digitální. Připojený fyzický výstup kontroleru musí být definován jako linear output 0...100%.
Opět platí - čím delší celková přestavná doba ventilu a kratší doba cyklu programu - tím jemnější je krokování ventilu.
Pro VD STARTUP platí totéž, co u předchozího submodulu.
První čtyři relé modulu UDO6 přísluší ventilům ERV1, ERV2, další dvě pak digitálním bodům. Parametr File je obdobou souboru UO6_3V.csd popsaného dříve, pouze parametry 8 a 13 nejsou využity.
Funkce jednotlivých relé modulu UDO6: | |
---|---|
KA1 | ERV1 otvírá |
KA2 | ERV1 zavírá |
KA3 | ERV2 otvírá |
KA4 | ERV2 zavírá |
KA5 | Dig.výstup 1 |
KA6 | Dig.výstup 2 |
UDO6_MPX-společný pro moduly UDO6 i UDO4b-doporučené použití - s UDO4b pro UDO6 je lépe použít UO6b_MPX |
UO6b_MPX (říjen 99)
Výhoda - výrazně vyšší spolehlivost. |
K postupnému připínání čidel (řízení použitého modulu UDO) se spotřebuje 1 AO.
Aby bylo možno v aplikaci použít více než jeden multiplexer při využití jediného AO ke společnému řízení krokování všech modulů UDO, může submodul pracovat ve dvou režimech volených hodnotou parametru č.2:
Vstup "clk" submodulu v režimu master neplní žádnou funkci (synchronizační kód je zde generován interně), CARE však vyžaduje jeho připojení, lze do něho zavést (či zapsat-viz.obr.vedle) jakoukoli analog. hodnotu.
Vstup “inp” je připojen na fyzický AI, do něhož jsou postupně připojována monitorovaná čidla.
Šestice načtených hodnot - výstupy submodulu
- První 3 načtené hodnoty se ukládají do virtuálních analogových bodů mx1, mx2, mx3, generovaných příkazem Set (viz. obr. vedle) při vložení XFM do projektu,
- další tři jsou vyvedeny jako výstupy submodulu mx4...mx6 volně k dispozici programátorovi. (programátor je může i nemusí použít)
Postup při definici prvních tří virtuálních analogových bodů mx1,mx2,mx3:
Tento režim se zavádí až při použití druhého (a dalšího) multiplexeru v kontroleru. První submodul (MASTER) již generuje řídící napětí pro UDO, bylo by proto nesmyslné obětovat další AO.
HW: Vstupní svorku dalšího reléového modulu připojíme paralelně k vstupní svorce prvního modulu (při výst. proudu 1mA “utáhne” AO EXCELu 5 reléových modulů UDO). Oba reléové moduly nyní přirozeně krokují naprosto synchronně.
SW:Stejně tak je nutno zajistit synchronní chod i dalších funkcí submodulu SLAVE - to je zajištěno tak, že synchronizační kód si modul SLAVE negeneruje sám, ale dostává ho z výstupu “CLK” submodulu MASTER do svého vstupu “clk”. Výstupy "UDO" a "CLK" modulu SLAVE se nepřipojují jejich funkce přísluší výhradně modulu MASTER.
Na obrázku je znázorněno zapojení modulu MASTER (vlevo) i modulu SLAVE (vpravo). MASTER řídí jak reléové moduly signálem “UDO”, tak i časování modulu SLAVE signálem “CLK”. Na obrázku není vidět pouze vlastní interní nastavení režimu (master/slave) jednotlivých submodulů a to parametrem č.2, blíže viz. následující odstavec.